Just a perfect day!

Cesta je cíl a to platí pro celé naše dobrodružství a cestování s dětmi po Evropě.

A včera byl teda den. Přejížděli jsme z AirBnB kousek do Mnichova do AirBnB kus od Milána.

Ráno jsme šli do raního mrazu poprvé vyzkoušet našeho drona, se kterým se musíme teprve naučit. A kolem 9 hod ráno vyjeli ujet asi 500 km.

Bodamské jezero jsme navštívili spíše náhodou, když bylo potřeba zastavit a zrovna jsme kolem něj projížděli, ale byl to nakonec skvělý mini-výlet, kde jsme si protáhli kosti, děti si zablbly a nadechli jsme atmosféru jezera, které se rozprostírá přes 3 státy - Švýcarsko, Rakousko a Německo.

Sjeli jsme z dálnice, abychom se mohli podívat do Lichtenštejnska a řeknu vám, to byla pohádka. Fakt je to kouzelná maličká země a dýchalo z ní něco Disneyovského, něco kouzelnýho, co jsme zatím nikdy nepotkali a nezažili. Chtěli jsme původně strávit den i noc v Lichtenštejnsku, ale ubytování stálo 5 tisíc a to se nám zdálo už příliš. Vaduz je nádherné městečko s výhledem na vrcholky alp z obou stran. Moc pěkný zážitek.

Projížděli jsme Alpy směrem na Itálii a dětem se splnil sen, protože když jsme naplánovali naší další etapu, tak brblaly, že nebudou moci stavit sněhuláky a užít si letos vůbec sníh. A sněhu bylo v Alpách dost a tak jsme na další zastávce využili situace a děti si mohly uspokojit svou letošní nenaplněnou touhu.

Když jsme se blížili Milánu, před kterým jsme měli odbočit na Turín, abychom se dostali do našeho AirBnB v Magnamu, rozhodli jsme se, že se do MIlána podíváme, když už jsme tady.

Tím se vlastně splnil sen i mě, protože jsem v Milánu před lety byl pracovně se dvěma kolegy a přál jsem si, abych mohl mít s sebou někdy Lucku v tom krásném a romantickém městě a ne dva ožralý moraváky , kteří se sundali Grapou.

Pamatuju si, že si tehdy u večeře dali panáka a potom dalšího a potom řekli číšníkovi, ať jim tam nechá celou lahev a on jí přinesl. A oni jí dali. A on čučel a při placení řekl, že něco takovýho nikdy nezažil a že proto je lahev Grapy na účet podniku Moravská lihová show

No a Miláno jsme neprošli zdaleka celý, ale jen kousek, ale i tak nás mohl dýchnout svou atmosférou a bylo tam báječně.

Kazilo nám to snad jen to, že s Luckou pořád jedeme na Wildfit výzvě a pořád jsme v tkzv. Jaru, kdy je jídlo velmi omezené a my neměli s sebou připravený jídlo a fakt jsme si neměli co kde koupit a tak jsme měli, na rozdíl od dětí, fakt hlad.

Když jsme se před osmou vraceli k autě s velrybou na střeše (náš upravený střešní box), tak se dvěma dětem ještě chtělo kakat. A tak jsme naštěstí už po tmě, město módy opouštěli po krátké epizodě v parku vedle tramvají, kde naše děti nechaly a zahrabaly vzorky svého DNA .

Prostě nebylo kde jinde a bylo to akutní. Jako vždy u dětí.

Za hodinu a kousek jsme dorazili do Magnana do ubytování v krásné přírodě, kam jsme ale přijeli už po tmě a protože je tu teď ráno venku namrzlo, asi zabalíme a pojedeme zase dál, takže si to tady ani neprohlédneme.

Přejížděli jsme hranice z Neměcka do Rakouska, Švýcarska, LIchtenštejnska (o těch ani nevíme), a Itálie a všude jsme projeli plynule bez jakýchkoli kontrol, samozřejmě.

Ale dnes nás čeká průjezd přes Monako a další atrakce a tak se těšíme, že si zase, jako včera užijeme cestu, která je cílem.

Od dneška budeme týden bydlet kousek od Marseille a zase se maličko uklidníme.

Zatím je to boží. Zase. Cítíme, jak krásně přirozený je poznávat nová místa, lidi a prožívat věci, žít. Bez pevného bodu, jen s tím co máme s sebou a také v sobě.

Mějte se hezky.

Fotky k tomu najdete tady : FOTKY